Jetel plazivý – bílý 500 g

Jetel plazivý – bílý

Trifolium repens

Jetel plazivý je bíle kvetoucí víceletá, plazivá nebo poléhavá deset až třicet centimetrů vysoká bylina s kulovitým, větveným kořenem a plazivým nadzemním oddenkem, ze kterého do všech stran odbočují plazivé nebo poléhavé a na vrcholu vystoupavé, článkované, až 30 cm dlouhé lodyhy, které v uzlinách koření. Je jednou z nejdůležitějších jetelovin a je téměř kosmopolitním druhem. V současnosti je rozšířen, samovolně nebo úmyslně, téměř po celém světě. V České republice se hojně vyskytuje po celém území. Jetel plazivý přirozeně roste na vlhčích loukách, zamokřených polích, v lužních lesích, pobřežních křovinách, příkopech, po okrajích cest i v zahradách od nížin až do horských poloh. Dobře se mu daří na nezastíněném místě ve vlhké, hluboké, písčito-hlinité nebo jílovité, slabě kyselé í mírně zásadité půdě bohaté na živiny. Díky svému nízkému vzrůstu dobře snáší sešlapávání a roste i na narušovaných místech. Je rostlinou cizosprašnou, opylovačem bývá především včela medonosná. Dobu kvetení mívá od května do října. Květenství se vytváří po pokosení nebo po vypasení porostu opakovaně, svým vitálním růstem zvyšuje výnosy druhé a třetí seče. Pastva a časté kosení (třikrát ročně) prodlužují jeho vytrvalost na stanovišti, při jednosečném využívání nebo mulčování z porostů ustupuje. Po zasetí se vyvíjí pomalu a v prvém roce i málo kvete, teprve ve druhém či třetím roce dosahuje plné výnosnosti. Z jara obrůstá velmi brzy a patří mezi jeteloviny vyznačující se dobrou produkci po celou vegetační dobu. Jetel plazivý se využívá i jako léčivá bylina, která pomáhá při některých neduzích jako jsou průjem, cukrovka, bronchitida, revma a další. Zvláště prospěšný je při problémech spojených s menopauzou (návaly horka, nevolnosti, závratě nebo nespavost). Léčebné využití nachází zejména jako čajový nálev. Konzumovat se však dají přímo čerstvé listy jetele. V kuchyni z nich lze připravit netradiční špenát. Jako ingredience poslouží i do polévek a omáček.

Vlastnosti: Jetel plazivý je nenáročný na půdní podmínky a stanoviště. Vyhovují mu nezastíněná stanoviště a zásadité i mírně kyselé, vlhké půdy. Obohacuje půdu o fixovaný dusík z ovzduší. Jeho využití je především v pastevních a lučních směsích na chudších a výbušnějších stanovištích. Kvalita krmiva z jetele plazivého je lepší než u jetele lučního, tolice vojtěšky nebo vičence ligrusu, výnosově je však slabší. Píce je za suchého počasí šťavnatější a bývá dobytkem raději přijímána než trávy, má dále dobrou stravitelnost, vysoký obsah dusíkatých látek, vápníku, fosforu i draslíku a velkou energetickou hodnotu. Obsahuje však hodně saponinů a málo vláknin a proto krmení s velkým podílem jetele plazivého způsobuje u zvířat nadýmání, jeho ideální množství v krmivu je tedy okolo 25 %. V polních kulturách bývá pěstován nejen jako pícnina, ale i pro zelené hnojení. Rostliny se po vysetí nechají vzrůst, poté jsou zaorány a v půdě zetlí, uvolní přitom živiny a zlepší půdní strukturu. Jetel plazivý kvete od května do října a je vynikající medonosnou plodinou, díky mělkým pohárkům ho totiž mohou opylovat i včely, na rozdíl od jetele lučního, který opyluje jen hmyz s delším sosákem – čmeláci a motýli a proto je v mnoha oblastech zdrojem hlavní snůšky včelstev.

Doba výsevu: časně z jara

Výsevek:
Hloubka setí: 0,5 – 1,5 cm
Hustota setí: 1 g/m2
Balení 0,5 kg je cca na 500 m2.