Okurka nakládačka ELISABET F1 – hustoostná, partenokarpická 2330

Okurka nakládačka

Cucumis sativus L. / Uhorka nakládačka

ELISABET F1 – hustoostná

Velmi raná, hybridní, partenokarpická odrůda, s pevnými, jemně ostnitými plody tmavé barvy. Odrůda je nehořká, raná, odolná k deformacím.Pro velmi rané sklizně je doporučená pro pěstování ve fóliových krytech. Vhodná pro pěstování na Vertico systému. Je rezistentní k CMV, černi okurkové, tolerantní k padlí.

Obsah: 1,50 g

HRUBOOSTNÉ ODRŮDY – odrůdy s hrubou řídkou bradavičnatostí

Lze je doporučit jak do typicky okurkářských oblastí, tak především do oblastí s méně vhodnými klimatickými podmínkami. Vyznačují se mohutnější kořenovou soustavou, silnějším růstem a vyšší vitalitou. Lépe snášejí méně vhodné klimatické i pěstitelské podmínky. Z 10 m² lze sklidit 54 – 70 kg plodů.

HUSTOOSTNÉ ODRŮDY – odrůdy s jemnou hustou bradavičnatostí

Doporučujeme je především do typicky okurkářských oblastí. Jsou celkově méně vzrůstné a citlivější k chladnému počasí. Z 10 m² lze sklidit 35 – 80 kg plodů.

Partenokarpické okurky s jemnou hustou bradavičností

Partenokarpické okurky nepotřebují ke zdárnému vývoji plodů opylení, jsou vhodné pro pěstování při nedostatku opylovačů ve foliových krytech.

Pěstování: Okurka je plodinou první tratě. Vyžaduje záhřevné, hlinité, humózní půdy. Vzhledem k slabšímu kořenovému systému je náročná na dostatek přístupných živin a vyrovnaný vláhový režim.

Vhodná předplodina je hrách, cibule, pór, fazol, řepa, koštáloviny, cukrovka a jetelotravní směsky. Nevhodné jsou brambory a jahody. Pozor na rezidua z herbicidů, zvláště triaziny a chlorsulfurony.
Výsev provádíme od poloviny dubna do 10. května. V případě časných výsevů na pole je možné použití netkané textilie, kterou mohou být okurky přikryté až do doby začátku kvetení.
Vyséváme 2,0 – 2,5 kg osiva na hektar, což odpovídá přibližně 70.000 – 100.000 rostlin na hektar.
Předpěstování rostlin je možné. Na předpěstování sadby počítejme 3-4 týdny před požadovaným termínem výsadby. Ve skleníku udržujeme stálou teplotu vzduchu a zajišťujeme větrání. Výsadbu na záhon provádíme v polovině května.
Během vegetace udržujeme porost v čistém bezplevelném stavu plečkováním a okopávkou. V případě sucha zavlažujeme, raději větší dávky vody méně často.
I přes výrazné polní rezistence je během vegetace důležitá chemická ochrana proti plísni okurkové. Choroba se projevuje světle zelenými až žlutými, žilnatinou ohraničenými skvrnami na plně vyvinutých listech. Na spodní straně skvrn se vytváří za příznivých podmínek šedofialový až šedý povlak sporangií. Počet skvrn narůstá, spojují se a zasychají, dochází k rozpadu pletiv mezi hlavními nervy. Silně postižené listy usychají a rostliny hynou. Choroba se šíří za deštivého počasí, je podporována ranními rosami. Z hlediska komplexní ochrany mají význam všechna opatření, která zabraňují ovlhčení nebo zkracují dobu ovlhčení listu (větrání, racionální závlaha, vertikální vedení) a využívají tolerantních odrůd, spolu s rozumnou chemickou ochranou. V souladu se seznamem registrovaných prostředků na ochranu rostlin doporučujeme používat k ošetřování proti plísni okurkové přípravky v intervalech 10 – 14 dnů, při silném infekčním tlaku 7 – 10 dnů.
Důležité je dodržet  střídání přípravků z důvodu zabránění vzniku rezistencí (jeden přípravek použít maximálně 2-3 krát za sezónu) a dávku 1000 – 1200 litrů postřikové jíchy na hektar. Toto množství je nutné dodržet i pro zabezpečení dobré účinnosti postřiku. Vhodné je přidat smáčedlo a listovou výživu.

Zdroj dat: SEMO a.s. Smržice