Špenát setý ORBITA F1 10860

Špenát setý

Spinacea oleracea

ORBITA F1

PPozdní odrůda, odolná proti vybíhání do květů. Rostliny vytvářejí velké růžice listů, tmavě zelené barvy, mírně zkadeřené. Vhodný pro mechanizovanou sklizeň. Dobře přezimuje a je odolný proti virózám a plísním.

Obsah: 5,0 g

Možností výsevu je několik:

1) Brzský výsev březen – duben, sklizeň květen – červen

2) Středí výsev červenec – srpen, sklizeň říjen – listopad

3) Pozdní výsev září – říjen sklizeň následující rok duben

Jak pěstovat špenát:

1. Špenát setý bude dobře prospívat ve výživných hlinitopísčitých půdách, které dostatečně zadržují vodu. Špenát nesnáší kyselé půdy.
2. Před výsevem je vhodné přihnojit záhon zralým kompostem.
3. Špenát se dobře snáší s takřka každou zeleninou, můžeme ho využít jako meziplodinu s mrkví nebo cibulí. Jenom s červenou řepou se nemá rád a její blízkost mu neprospívá.
4. Špenát vyséváme přímo na záhon nebo do nádoby na jaře od března do dubna, chceme-li sklízet listy v létě.
5. Podzimní špenát si zajistíme výsevem v polovině srpna.
6. Pro přezimování a ranou jarní sklizeň vyséváme špenát v září.
7. Osivo špenátu vyséváme do řádků cca 20 cm vzdálených, v řádku optimálně 5 cm od sebe a zhruba 0,5 cm hluboko. Mírně přihrneme zeminou a pak pravidelně zaléváme.
8. Vzhledem ke krátkému vegetačnímu období a mělkému kořenovému systému má špenát vysoké nároky na vodu.
9. Špenát sklízíme 45 až 65 dní od výsevu podle odrůdy. Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést, což je zhruba v době, kdy má vyvinuto minimálně šest listů.
10. Sklízí se seřezáním zelených listů asi 2 cm nad zemí.

Léčivé účinky: Špenát posiluje imunitu, zpevňuje kosti a zuby, podporuje činnost srdce, pomáhá při trávení, snižování krevního tlaku, zlepšuje náladu nebo zahání únavu. Špenát také odvodňuje a pomáhá tělu zbavovat škodlivých toxinů.

Výživové hodnoty: Špenát setý je králem listové zeleniny, co se pozitivního vlivu na lidské zdraví týká. Najdeme v něm velké množství vitaminů C, D, E a A, betakartotenu, biotinu, niacinu, špenát vykazuje vysoké hodnoty kyseliny listové, vlákniny a k tomu ještě navíc zástup minerálů jako draslík, měď, vápník, hořčík či sodík.

Kuchyňské zpracování: Listy špenátu si můžeme dopřát syrové, tepelně zpracovat nebo je zmrazit. Je dobré vědět, že tepelnou úpravou špenát ztrácí část příznivých účinků pro zdraví. Čerstvé lístky špenátu v lednici nedáváme do blízkosti jablek, melounu nebo rajčat – etylén, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje jejich žloutnutí. Mnohem déle špenátové listy uchováme, když je posekané zamrazíme. Mladý špenát je výborným základem salátů. Protože má neutrální chuť, dobře se kombinuje s vejci, skvěle chutná v polévkách, rizotech, těstovinách, závinech a omeletách. U nás je špenát tradiční příloha k masu a knedlíkům.

Skladování: Jestli chcete špenát uchovávat, hlavně ho předtím neumývejte. Pokud ho vystavíte vodě, snížíte jeho životnost. Místo toho je vyndejte ze sáčku nebo vaničky, osušte papírovými ručníky a vložte do čistého plastového sáčku, aniž jste potrhali listy. Vytlačte co nejvíc vzduchu a uložte do lednice. Vhodný způsob skladování je mražení. Úrodu špenátu můžeme zmrazit vcelku nebo před mražením rozmixovat.