Mrkev obecná OLYMPIA – pozdní 10435

Mrkev pozdní

Daucus carota

OLYMPIA

Velmi výnosná odrůda pozdní mrkve tvořící až 17 cm dlouhý téměř válcovitý kořen. Vhodná pro kuchyňské úpravy, konzervaci a skladování. Je odolná proti vybíhání.

Obsah: 3 g

Výsev: březen – duben

Spon: 30 x 5 cm

Vegetační období: 150 – 170 dnů

Sklizeň: září – říjen

Jak pěstovat mrkev:

1. Před jarním výsevem půdu nejprve řádně zpracujte. Před samotným kypřením nezapomeňte na přidání kompostu jako zdroje živin.
2. Kamenité a přemokřené struktury nejsou pro pěstování mrkve dobré – kořen se v těchto podmínkách větví, případně bývá postižen hnilobou.
3. Nejlepším místem pro vegetaci mrkve jsou záhony se středně těžkou půdou umístěné na slunečném stanovišti.
4. Do řádně zpracovaných půd můžete vysévat od března, přičemž nejvhodnější je výsev do řádků vzdálených od sebe 30 cm.
5. Semena vkládejte maximálně jeden centimetr hluboko do země – při velmi hlubokém výsevu by nevyklíčila a vznikla by holá místa.
6. Po vzejití osiva začněte pravidelně kypřit prostor mezi řádky a sazenice postupně jednoťte, abyste dosáhli co nejvyšších výnosů.
7. Vzrostlé jedince zalévejte střídmě, abyste je uchránili před hnilobou.
8. Rané typy můžete sklízet už od 8. týdne po vysazení, zatímco pozdní typy potřebují někdy až 11 týdnů. Vytrhávejte je ručně nebo si pomožte vidlemi.
9. Nejpozději mrkev sklízejte s příchodem prvních mrazů.

Léčivé účinky:  Pektin obsažený v mrkvi na sebe váže až 80% těžkých kovů v těle a vylučuje je z organismu ven. V lidovém léčitelství se mrkev využívá proti nervozitě, astmatu, kožním onemocněním, při nemocích jater, žloutenkách a střevních zánětech. Karotky se využívá při rakovině plic a rakovině slinivky břišní. Mimo to mrkev zvyšuje odolnost organismu, pomáhá při zácpách, posiluje srdce a cévy, prospívá těhotným ženám, podporuje vývoj a růst u dětí, zlepšuje vidění – hlavně šeroslepost. Mrkev také přispívá k hezké pleti, vlasům a nehtům, urychluje hojení ran, posiluje sliznice v těle a mimo jiné zvyšuje mužskou plodnost a potenci.

Výživové hodnoty: Obsahuje mnoho vitamínů a jiných užitečných látek, z nichž nejvýznamnější jsou beta-karoteny – dimery vitamínu A zodpovědné za červenou barvu kořene. Dále je bohatá na vlákniny a antioxidanty. Mrkev je ceněná pro vysoký obsah provitaminu A a vitaminů B, C a E, vápníku, pektinů a vlákniny. Jedna dobře rostlá mrkev pokryje celodenní potřebu vitaminu A dospělého člověka.

Kuchyňské zpracování: Mrkev můžeme jíst syrovou, vcelku, jen tak po opláchnutí a oškrábání, nasekanou nebo nastrouhanou do salátů, či tepelně upravenou v polévkách, omáčkách, vařenou, dušenou nebo pečenou jako přílohu k masitým pokrmům. V polévkách bývá často kombinována s celerem a cibulí. Z mrkve se také připravuje mrkvová šťáva. Na rozdíl od většiny přírodních potravin je ale mrkev zdravější vařená než syrová. Syrová mrkev má totiž dosti tuhé buněčné stěny, ze kterých tělo dokáže přeměnit na vitamin A jen 25 % beta-karotenu. Při vaření mrkve se stěny buněk narušují, a pokud vařenou mrkev podáváme jako součást jídla obsahujícího tuk, dokáže tělo vstřebat víc než polovinu beta-karotenu.

Skladování: Z vytrhaných mrkví odkroutíme listy. Kořeny pokládáme do bedničky s pískem. Pod mrkvemi i nad nimi musí být dostatečná vrstva písku, i když samozřejmě můžete klást několik pater. Takto ji můžete skladovat až 6 měsíců.